Věřte, že i v Čechách můžete vařit i žít po francouzsku!

Víkend plný dobrého jídla - PFF 2009 a další delikatesy

Víkend plný dobrého jídla

Víkend plný dobrého jídla

Loni jsem se na Prague Food Festival nedostala, což jsem skoro obrečela. Ovšem letos jsem si tuto akci ujít nenechala.

A tak jsem v pátek ráno vyrazila do Prahy, kde jsem měla sraz s mlsnou Papájou ;-)

Jelikož jsme obě „tak trochu přes dobré jídlo“, i přes hustý déšť jsme se vydaly na putování po kulinářsky zajímavých místech. Mezi nimi nechyběl obchod Farah (odkaz), plný chutného zboží z Orientu. Bydlet v Praze, tak sem si chodím pro jehněčí klobásky merguez, tedy nejen pro ně.

Dále jsme navštívily obchůdek Fruits de France, kde na mne šly mdloby z tak příšerně předraženého zboží. Nabídka pěkná, ale ty ceny!


Výlet začal povinnou návštěvou obchodu Fruits de France. No, pěkné, pěkné až na ty příšerné ceny :-(
Více se mi líbilo ve vedlejším obchůdku Vom Fass. Příjemní prodavači hned nabízeli ochutnávky, které jsme ale nevyužily. Za prvé jsme obě měly žvýkačku, tudíž skvělou chuť vystavených olejů, octů nebo likérů bychom patřičně nevychutnaly, a za druhé jsme docela pospíchaly.

 

Po povinné zastávce v antikvariátu jsme si zašly na pozdní oběd do mé oblíbené Creperie U zvonečků. Dala jsem si krémovou polévku z lososa se špenátovou raviolou a palačinky s čerstvým pomerančem, marinovanou hruškou a argentinským karamelem z buvolího mléka. Papája si pochutnala na palačince se špenátem, vejcem, žampiony a sýrem Roquefort. Vše vynikající ;-)

Cestou zpátky jsme zašly k Paukertům, kde mne mile překvapila nabídka salátů, chlebíčků, hlavně tedy chléb se sádlem a škvarky!

Prošly jsme i kolem místa konání PFF, kam jsme měly namířeno v sobotu. Abychom si udělaly představu, co nás čeká. Hmm, pršelo, foukalo, zima byla, lidí málo, deštníků dost.

Doma jsme si zapnuly topení, nalily Pastis a fyzicky i psychicky jsme se připravovaly na sobotu. U lahvinky skvělého červeného, sušených švestek ve slanině a plateau des fromages, jsme trénovaly na sobotní degustace.

Snídat či nesnídat? To byla otázka! Ale ano, snídat. Na PFF se k jídlu nedostaneme dřív jak po 12. Míchaná vajíčka na česneku, šunka od kosti a toasty s rillettes, tomu říkám snídaně!

Kolem 11 jsme se sešli se zbytkem naší degustační party. Bylo nás celkem devět. Helli všem vyrobila perfektně vypracovaný rozpis programu, restaurací a jejich nabídek. Lístky byly zakoupeny v předprodeji, ale u vchodu jsme si ještě přikoupili sadu grandů navíc. Lidí přibývalo a s malým zpožděním se brány otevřely.

Tak a kam nejdřív? Ihned jsem konstatovala, že by bylo fajn mít viditelně očíslované stánky, třeba vlaječkou na střeše. Špatně se v tom mumraji hledalo.

V rozpisu jsme si každý označili, co asi ochutnáme. Osobně mne nejvíce přitahoval stánek Mandarin oriental, pro moji slabost pro asijskou kuchyni. Dále stánek Alcronu a Francouzské restaurace z Obecního domu. Ne že bych si doma francouzské kuchyně neužila, to říct nemůžu :- ))), ale opravdu mne zajímalo jak se jim povede kohoutek na víně nebo creme brulée.


Po krátkém okukování jsme zastavili u stánku Bellevue, kde nás lákala telecí líčka s bramborovou kaší a domácí nakládanou zeleninou (ta bohužel došla, ale cenu nikdo nesnížil) a svatojakubské mušle s kroupovým risottem. Líčko mi chutnalo moc, jakubka také, ale risotto mne nenadchlo. Ostatním naopak chutnalo. Výborný byl ale dezert, gianduja pěna se zázvorovým smetanovým srdcem. Na tom jsme se shodli všichni.

Poté jsme se přesunuli k „mému“ Mandarinu, ze kterého mám (nějakým nedopatřením) nafocené jen prázdné talíře. Celé menu bylo velmi povedené. Kachní závitky s pikantním salátem mi chutnaly, některým moc ne. Kuřecí tikka masala byla perfektní. Sago perly neboli tapioka , hmmmm, pohádka. U tohoto stánku jsem si zavzpomínala na roky strávené v Asii a konzumaci jejich skvělé kuchyně ;-)

Další zastávkou byla Kampa. Zde jsme ochutnaly mořského vlka s květákovým pyré. Ryba výborná, pyré mne nenadchlo, a to mám květák ráda. Plody moře jsem si odpustila, těch si doma užiji opravdu dost. Spíše lituji, že mi nějak unikl kachní confit a cassoulet. Obojí sice doma vaříme, ale ráda bych ochutnala, jak si s tím poradili zde. Tak tedy příště ;-)

 

Pak jsme se rozradostnili na Žofíně jejich skvělým pohankovým risottem s houbami, mangovým dezertem a krůtími prsíčky v tapenádě (Tento pokrm mi udělal velkou radost, protože spojení masa a olivové tapenady je skvělé. Nevěříte? Tak vyzkoušejte třeba králíka s tapenádou z naší Olivové kuchařky.)

Pivli mezitím donesla od vedlejšího Mlýnce hovězí Tataki s Boníto dresinkem. Mňam!

A kam dál? Protáhli jsme se nejužším místem festivalu kolem stánku Apetitu, kde jsme ochutnali čokoládový muffin, trochu přeslazený :-(

Skoro bychom přehlédli stánek Alcronu. No to by bylo škody na těle i na duši! Stánek s nejsympatičtějšími a nejšikovnějšími kuchaři se ukrýval až vzadu, v blátě pod třešní. To si nezasloužili. Pozdravili jsme se s kuchaři Romanem Paulusem a Jiřím (doplní někdo příjmení?), kterým jsem předala fotky z vaření na veletrhu Svět knihy. Chlapci nás na oplátku potěšili několika skvělými dezerty ;-)

Dále jsme si u nich pochutnali na skvělém tataráku z tuňáka s pěnou z citrónové trávy. Bývala bych si dala nášup, kdyby byl k tataráčku ještě kousek pečiva. Ocenili jsme i lososového pstruha s chřestovým risottem. Zamávali jsme a šli dál uspokojovat naše labužnické touhy a plnit žaludky.

A kohopak to cestou necestou nepotkáme? Pan Tau! Scukli jsme se do fotky, hodili řeč a vyfotili mistra při „práci“. A konečně nosím na hrudi odznáček! Se Sovětským svazem na věčné časy. Ale fuj, to je nějaká nemilá vzpomínka z dětství. To bychom si tu tak pěkně nelabužničili :-(

Chtěla jsem napsat - S Cuketkou na .... ;-)

Merci monsieur Courgette.

Pomalu, mezi kapkami deště jsme došli k Ambiente. Což si dát tak něco dobrého českého? Nějaká ta majda by se šikla. A tady byly na výběr hned čtyři. Rajská, znojemská, svíčková a křenová. Jeden druh knédlu a jeden druh masa. S talíři jsme se odebrali pod strom, jelikož pěkně pršelo. Nevím, jestli se nám cestou omáčky naředily dešťovou vodou, ale nepochutnali jsme si. Křenová byla dobrá, ale ten zbytek?! Zbytečně vyhozené grandy. Babičky moje, nechcete jít na brigádu do Ambiente? ;-)

To musíme zapít, to chce frťana. Jak řekli, tak udělali. U stánku Cloud 9 Sky bar jsme si spravili chuť. Výborné dezertíky - Tiramisu a rýžový s brusinkami jsme zapili skvělými koktejly - zázvorovým s vodkou a brusinkovým s ginem. A votre santé.

Mezi deštníky jsme se probojovali k Vltavě a vyčkávali na naši bárku.

Připlul Rákosníček, nasadili jsme vesty, chopili se pádel a vyrazili na cestu. Po chvilce příjemné plavby jsme dorazili do Afriky. Tedy bohužel ne, i když to na první pohled tak vypadalo. Žádná Afrika, žádné sluníčko ani teplo, pouze zastávka u Karlova mostu, kde byla další část festivalu, v zimě, v dešti.

Zde jsme potkali labužnici Lucku a společně ochutnali něco z francouzské kuchyně. Již zmiňovaného kohoutka na víně, noky se smržovou omáčkou a skvělý pražský koláč alias Tarte tropezienne, nebo právě naopak? Kdo od koho opisoval?

Jako bonus byla návštěva muzea Karlova mostu. Tam jsme se poučili, ohřáli i použili čistá wc, hurá ;-)

Na zpáteční cestu jsme si za muziky šikovného harmonikáře počkali na Puškvorce, který nás dovezl k pontonu u Mánesova mostu.

A tam naše gastro-řádění pokračovalo. Byl by hřích si odpustit vynikající červené kuřecí curry s thajskou zeleninou v Corinthii. Že nám chutnalo je vidět ;-)

Jen když vidím ten přelepený papírek, napadá mne, že se během dne možná zvedla cena. Nebo naopak snížila? No to asi ne ;-)

Ještě nám zbylo pár grandíků, tož kam s nimi? Ještě jsme neochutnali žádné jehňátko. A jedno takové na nás čekalo v Zátiší. Jedna pěkná porcička dušená se zeleninou a rozmarýnem a k tomu bramborová kaše s chutí lískových oříšků.

Vedle se ládovalo dítko lososem, který mu evidentně chutnal. Ano maminko, máme radost. Jen tak dál a další potencionální kupec naší Mořské kuchařky je na světě ;-) Ryby jsou zdravé a dítko bude chytré.

Zbyl nám poslední grand. Jen jeden! To je špatný počet na pořízení něčeho dobrého. Na vodu chuť nebyla, té padalo za celý den dost a zdarma. Možná by se někdo z naší skupinky nechal nalákat na ústřici, bohužel byly totálně vyprodané. Koupíme tedy další sadu grandů? Ale už ani nějak nemáme chuť na další debužírování. Jdeme kolem Švejka, voní to tam, voní. Nakouknu na gril, hmmm, slina kape :- ))

Žebírka jsou za dva grandy, my máme jeden. Tož se iniciativy chopí Helli a zařídí, že jeden grand doplatíme kuchařům. Ti nám servírují pěknou porci žebírek, peníze nechtějí, ale statečná Helli se nedá. Kluci, tak to máte aspoň na pivo ;-)

Tak jsme PFF 2009 zakončili pečenými žebírky, scházelo už jen to pivo.

Kolem 19. hodiny jsme se rozloučili a odebrali se do svých domovů a ledniček.

Na večeři jsme se s Papájou dorazily pastisem, vínkem, sušenou šunkou, šunkou od kosti a sýry. Jojo, člověk nemá jít spát hladový ;-)

 

V neděli bylo počasí lepší, ale na festival se nám už nechtělo. Na návštěvu přijela Lenka, a Papája nám připravila spoustu dobrot - keksy s koprovou ricottou a uzeným lososem, salát z polníčku, pečených rajčat, sušené šunky a cottage, švestky pečené ve slanině, vepřovou panenku s roquefortovou omáčkou,...

No řekněte, můžeme my zhubnout?

Byl to pěkně projedený víkend, výstižnější název je tedy prožraný víkend, který si ráda příští rok zopakuji.

Díky všem za něj ;-)

Bon appetit všem přeje Dáša

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

03.06.2009 11:17:37
olivovakucharka
TOPlist
Přejeme Vám příjemné čtení i nakupování ;-)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one