Jde o zeleninu, kterou když konzumujeme, tak jí máme na stole stále víc! Ano, jde o artyčok ;-)

Zeleninu velmi oblíbenou ve Francii nebo Itálii. U nás je už také k sehnání a tak neváhejte ochutnat. Nejen, že je dobrá, ale i velmi zdravá. Obsahuje mnoho důležitých látek, mezi které patří vysoké množství vlákniny, vitamínů řady B, C, E, betakaroten, vápník, hořčík, železo, draslík, fosfor,...

Artyčoky obsahují inulin, který je velmi důležitý pro diabetiky. Hořčina cynarin, zase dělá dobře žlučníkářům. Všeobecně jsou artyčoky výborným přírodním lékem pro lidi trpící zažívacími problémy, obezitou, dnou, revmatismem nebo ledvinovým onemocněním.

Látky obsažené v artyčoku povzbuzují trávení, snižují hladinu tuku v krvi, pomáhají odstraňovat škodliviny z těla,...

Čerstvé artyčoky mají svěží barvu, zelenou až do fialova, podle druhu. Nesmějí mít uschlé, hnědé listy. Uchováváme je v ledničce, nejlépe když namočíme konec stonku do lehce oslazené vody; takto vydrží i několik dní.

A jak se vlastně připravují? Docela jednoduše; dobře omyjeme, odlomíme (neodřezáváme!) stonek, otrháme několik vnějších tvrdších listů a zbytek povaříme v osolené vodě nebo v páře, 20-30 minut, podle velikosti. Když jde list lehce odtrhnout, tak máme vařeno.

A co dál? Pak už jen konzumujeme. Listy a srdíčko. Postupně odtrháváme listy, namáčíme je do majonézy, ochucené creme fraiche nebo vinaigrette, zuby stáhneme spodní (světlejší a měkčí) část listu a vychutnáváme si lehce oříškovou chuť. Kolem nás se kupí hromada ožužlaných listů! Ale pozor, to nejlepší teprve přijde!!!

Až narazíte na chlupy, nepanikařte!

Prostě je vytrhejte!

A konečně narazíte na tu lahůdku, o kterou všem jde! Ano, o artyčokové srdíčko. Jemné, máslové, lehoulince nahořklé, ale delikátní ;-) Zde je ten střed zeměkoule (co to plácám?), tady je prostě to nejlepší; nejen co se chuti týče, ale i obsahu živin! A to vše při nízkém obsahu kalorií!!!

Srdíčko můžeme jíst jen tak namáčené do různých omáček, může se přidat do salátu, a dalších mnoha pokrmů.

Bon appetit ;-)